Zvětšení taháku
 

Časování – slovesa
osoba 1. – já, my
2. – ty, vy
3. – on, ona, ono, oni, ony
číslo jednotné – já, ty, on, ona, ono
množné – my, vy, oni, ony
způsob oznamovací – v čase minulém, přítomném i budoucím (Četl jsi? Nečtu. Budu číst.)
podmiňovací – tvoří příčestí minulé + být (psal + bych, bys, by, bychom, byste, by)
rozkazovací – má pouze 2. osobu čísla jednotného, 1. a 2. osobu čísla množného (jeď, jeďme, jeďte)
čas minulý – označuje děj, který se již stal
přítomný – označuje děj, který se právě děje
budoucí – označuje děj, který se teprve stane
infinitiv neurčitý způsob zakončený zpravidla na -t (psát, být), méně často na -ti, -ci (psáti, péci)
neurčujeme u něj osobu, číslo, čas, způsob, rod
rod činný – činnost vykonává podmět (Pradlena pere prádlo.)
trpný – činnost nevykonává podmět (Prádlo bylo vypráno. – někým)
vid dokonavý – děj ohraničený, jen v čase minulém a budoucím (jednou – napsat, napsal, napíše)
nedokonavý – děj neohraničený, stále probíhající,
v čase minulém, budoucím, přítomném (stále – psát, psal, píše, bude psát)
třída + vzory 1. -e: nese, bere, maže, peče, umře
2. -ne: tiskne, mine, začne
3. -je: kryje, kupuje
4. -í: prosí, trpí, sází
5. -á: dělá
 
Sloveso být
číslo jednotné čas minulý
způsob oznamovací
čas přítomný
způsob oznamovací
čas budoucí
způsob oznamovací
 
způsob podmiňovací
 
způsob rozkazovací
1. osoba jsem byl jsem budu bych byl   –
2. osoba jsi byl jsi budeš bys byl buď!
3. osoba byl je bude by byl   –
 
číslo množné čas minulý
způsob oznamovací
čas přítomný
způsob oznamovací
čas budoucí
způsob oznamovací
 
způsob podmiňovací
 
způsob rozkazovací
1. osoba jsme byli jsme budeme bychom byli buďme!
2. osoba jste byli jste budete byste byli buďte!
3. osoba byli jsou budou by byli   –

Všechna práva vyhrazena © 2002–2017 KamiNet