Skloňování – přídavná jména
rod
rod je stejný jako u podstatného jména,
ke kterému patří |
mužský – (řekni si jeden... a ukaž si zájmenem TEN)
ženský – (řekni si jedna... a ukaž si zájmenem TA)
střední – (řekni si jedno... a ukaž si zájmenem TO) |
vzor
přídavné jméno si řekni v 1. a 2. pádě,
podle zakončení poznáš,
k jakému vzoru patří |
rod mužský
mladý, -ého
jarní, -ího
otcův, -ova
matčin, -ina |
rod ženský
mladá, -é
jarní, -ího
otcova, -ovy
matčina, -iny |
rod střední
mladé, -ého
jarní, -ího
otcovo, -ova
matčino, -ina |
číslo
číslo je stejné jako u podstatného jména,
ke kterému patří |
jednotné, množné |
pád
pád je stejný jako u podstatného jména,
ke kterému patří |
1.p. – kdo, co
2.p. – koho, čeho
3.p. – komu, čemu
4.p. – koho, co
5.p. – oslovujeme, voláme
6.p. – o kom, o čem
7.p. – s kým, s čím |
| druh |
přídavná jména:
tvrdá – vzor mladý
měkká – vzor jarní
přivlastňovací – vzory otcův a matčin |
| stupeň |
1., 2., 3. – určujeme pouze u některých přídavných jmen |
|
Zvětšení souhrnného taháku
Skloňování – souhrn: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky
| rod + vzor |
mužský životný – pán, muž, předseda, soudce, mladý, jarní, otcův, matčin, ten, náš
mužský neživotný – hrad, stroj, mladý, jarní, otcův, matčin, ten, náš
ženský – žena, růže, píseň, kost, mladá, jarní, otcova, matčina, ta, naše
střední – město, moře, kuře, stavení, mladé, jarní, otcovo, matčino, to, naše |
| číslo |
jednotné, množné |
| pád |
1.p. – kdo, co
2.p. – koho, čeho
3.p. – komu, čemu
4.p. – koho, co
5.p. – oslovujeme, voláme
6.p. – o kom, o čem
7.p. – s kým, s čím |
| druh |
podstatná jména – konkrétní, abstraktní; počitatelná, nepočitatelná (látková, hromadná, pomnožná)
přídavná jména – tvrdá, měkká, přivlastňovací
zájmena – osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná
číslovky – základní, řadové, druhové, násobné |
| stupeň |
1., 2., 3. – určujeme pouze u některých přídavných jmen |
|
|
|
