Zpět

Kronika tak řečeného Dalimila – kapitola 23
(počátek 14. století, psaná česky)
 
Zesnul Hostivít a stal se
Vládcem Bořvoj. V tom čase
Svatopluk vlád na Moravě
Bořivoj mu sloužl. Právě
Jím bl strašně pokálen.
Přijel na dvůr za králem,
A když pojíst měli spolu,
Král ho nepřipustl k stolu
Řka, ať pohan usedne si
Jak hovada na zem se ps,
Neboť prý mu chbí víra,
Neboť ušatého výra
Vzývá místo Stvořtele,
Křesťanskou čest nemá v těle.
Bořivoj hned zrudl slně,
A kdž bylo po hostině,
Žádal, aby pokřtl jej
Arcibiskup Metoděj,
Rusín, který v zemi vší
Po slovansku sloužil mš.
Tak byl svědkem Velehrad,
Jak Metoděj zářivý
Kříž pozved a př křtu klad
Na šíj Bořivoje dlaně.
A bylo to léta Páně
Osm set a devadesát čtři,
Od kterého do Čech se pak šíří
Křesťanství, jak každý ví.

 
(Autor neznámý, neoprávněně připisováno Dalimilovi Meziříčskému. Obecně známé pod názvem: Kronika tak řečeného Dalimila – přeložila Marie Krčmová, přebásnila Hana Vrbová)

 

Špatně: Dobře: Hodnocení: %


Všechna práva vyhrazena © 2002–2018 KamiNet