Orfeus
V řeck ? a á e é krajině nazývané Trákie žil před dávnými lety sl ? a á e é vný pěvec Orfeus. Hrával na lyru a dovedl tak krásně zpívat, že jeho zpěvu nikdo n ? a á e é odolal. Lidé mu naslouchali, sm ? a á e é li se i plakali, podle toho, jaký byl jeho zpěv. Z ? a á e é pomínali na své starosti a museli jednat tak, jak tomu chtěla jeho píseň. Řeky se jeho zpěv ? a á e é m zastavovaly a ryby se vynořovaly nad hladinu, aby lépe slyšely jeho píseň.
Na místa a na hostiny, kde Orf ? a á e é us zpíval, přicházeli i bohové. Také vodní víly vystupovaly z vln, sotva zaslechly Orfeův zpěv. Do jedné z nich se Orfeus z ? a á e é miloval, odvedl si ji domů a oženil se s ní. Víla se jm ? a á e é novala Eurydika.
Kr ? a á e é tký čas spolu žili šťastni. Jednoho dne musel Orfeus odejít z domu a Eurydika osaměla. Zatoužila po z ? a á e é lených hebkých loukách, kde zurčí prameny a říčky. Tam bydlily v třpytivých vodách její družky.
Vyběhla ven a těšila se, jak své přítelkyně překvapí. Pospíchala nejkratší cestou lukami. Tu jí v noze zabolelo. Pohl ? a á e é dla na zem a spatřila mihnout se tr ? a á e é vinami jedovatého hada...
...
Píseň obměkčila i stromy. Ukazovaly mu větvemi c ? a á e é stu a milosrdná tr ? a á e é va sklonila st ? a á e é bla na stranu, kudy vedla cesta do podsvětí.

 
(Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti – text upraven)