| Lyrika – pojmy z této oblasti jsou řazené abecedně Elegie (žalozpěv) je truchlivá  Epigram je krátká, vybroušená báseň v satirickém Hymnus – původně se jedná o starořeckou píseň, která byla součástí náboženského kultu, později chvalozpěv, vyjadřující oslavu reků a jejich hrdinských Kaligram je grafická báseň, text je uspořádán Lidová slovesnost byla rozšiřována ústně. Autora většinou neznáme. Zapsána a vydána knižně byla až v době Národního obrození. Je součástí lidové kultury neboli Lyrická díla vyslovují dojmy, myšlenky, city. Jsou většinou veršovaná a užívají obrazného Metrum – obecně se jedná o normu veršového rytmu, určující organizaci jazykových prvků ve verši. Základní složkou metra jsou jazykové Óda je stejně jako hymnus píseň, ale na rozdíl od něj se vyznačuje reflexivním přístupem k námětu, kterým bývá obecný princip nebo vlastnost (přátelství, moudrost, příroda, láska). Jedná se o formu meditativní Personifikace – druh metafory, spočívá v tom, že neživé věci nebo abstraktní pojmy mluví a jednají jako živé bytosti, např. „slunce Píseň je procítěná báseň, vyznačující se prostotou vyjádření, pravidelností rytmu a stavby slok, často má refrén. Zpívala se při práci, slavnostech nebo při rodinných Poezie – básně jsou psány ve verších a ty tvoří sloky. Slova ve verších bývají vázána rytmem Rým je zvuková shoda hlásek (slabik) na konci verše, základem pro rozeznávání rýmů jsou jeho čtyři druhy: sdružený – aabb, spojuje dva sousední verše střídavý – abab, spojuje 1. a 3., 2. a 4. verš přerývaný – abcb, spojuje pouze 2. verš se 4. obkročný – abba, spojuje 1. a 4. verš Sonet – znělka – jedná se o jeden ze strofických systémů. Strofa – jinak V češtině se nejčastěji vyskytuje trochej, což je dáno pravidelným přízvukem na první slabice. Máme poměrně málo slov s nepřízvučnou první slabikou, proto se nejméně uplatňuje Tropy – jedná se o souborné označení pro metaforu, metonymii a ironii: Verš – odpovídá jednomu řádku |