Psaní i/í, y/ý v koncovkách podstatných jmen
 
V koncovkách podstatných jmen se řídí psaní i/í, y/ý po souhláskách obojetných (b–f–l–m–p–s–v–z) v zásadě podle toho, patří-li jméno ke vzoru tvrdému, nebo ke vzoru měkkému.

V koncovkách podstatných jmen vzorů – muž, stroj – růže, píseň, kost – moře, stavení – se píše vždy jen měkké i/í: učiteli, Francouzi, jeteli, penězi, košilí, větvích, obuvi, polím, obilí, větvemi, stepmi.

V koncovkách podstatných jmen vzorů – hrad – žena – město – se píše tvrdé y/ý: duby, domy, stavby, mýdly, slovy.
Kromě koncovky -ích v 6. pádě čísla množného u některých podstatných jmen vzoru hrad: lesích, kostelích, sklepích
a koncovky -ami v 7. pádě čísla množného vzoru žena: ženami, vrbami, antilopami.

V koncovkách podstatných jmen vzoru pán se píše:
měkké i/í v 1. a 5. pádě čísla množného: lvi, páni, holubi, orli, psi, chlapi (kdo, oslovujeme, voláme),
a také v koncovce 3. a 6. pádu čísla jednotného -ovi: lvovi, chlapovi, psovi (komu, o kom),
 
tvrdé y se píše ve 4. a 7. pádě čísla množného: lvy, pány, holuby, orly, psy, chlapy (vidím koho, s kým).
 

Zdroj: kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český Akademie věd: Pravidla českého pravopisu. Pansofia: Praha, 1993