Psaní i/í, y/ý v koncovkách přídavných jmen
 
V koncovkách přídavných jmen se řídí psaní i/í, y/ý po souhláskách obojetných (b–f–l–m–p–s–v–z) v zásadě podle toho, patří-li jméno ke vzoru tvrdému, nebo ke vzoru měkkému.

V koncovkách měkkých přídavných jmen vzoru – jarní – se píše vždy jen měkké i/í: holubí, sokolí, žabí, čapí, psí, cizí, ryzí, psích, sokolímu, holubího.

V koncovkách tvrdých a přivlastňovacích přídavných jmen vzoru – mladý – otcův, matčin – se píše:
 
tvrdé y/ý: veselý (hoch), veselým, veselých, otcovým (bratrem), matčiným, otcových, matčiných,
 
v koncovce 7. pádu čísla množného -ými se píše po „m“ měkké i: veselými, otcovými, matčinými (ženami, muži, dětmi, písněmi),
 
měkké i/í v 1. a 5. pádě čísla množného mužského rodu životného: zkrocení (lvi), veselí (páni), chlapci se vrátili zdraví a veselí, otcovi (bratři), matčini (bratři).
 

Zdroj: kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český Akademie věd: Pravidla českého pravopisu. Pansofia: Praha, 1993