Skloňování – číslovky
| rod |
mužský |
ženský |
střední |
vzor
číslovku si řekni v 1. a 2. pádě,
podle zakončení poznáš,
k jakému vzoru patří |
nemají vlastní vzory, používají vzory podstatných a přídavných jmen
jeden, jedna, jedno – vzor ten, ta, to
dva, dvě (oba, obě) – jen tvary dva, dvě, dvou, dvěma
tři, čtyři – jako kost, ale 2.p. tří i třech, čtyř i čtyřech
číslovky pět – devětadevadesát vzor kost |
| číslo |
jednotné, množné |
| pád |
1.p. – kdo, co
2.p. – koho, čeho
3.p. – komu, čemu
4.p. – koho, co
5.p. – oslovujeme, voláme
6.p. – o kom, o čem
7.p. – s kým, s čím |
| druh |
základní – označují počet, ptáme se na ně kolik?
řadové – určují pořadí, ptáme se na ně kolikátý?
druhové – ptáme se na ně kolikery, kolikerý?
násobné – ptáme se na ně kolikrát, kolikanásobný? |
|
Zvětšení souhrnného taháku
Skloňování – souhrn: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky
| rod + vzor |
mužský životný – pán, muž, předseda, soudce, mladý, jarní, otcův, matčin, ten, náš
mužský neživotný – hrad, stroj, mladý, jarní, otcův, matčin, ten, náš
ženský – žena, růže, píseň, kost, mladá, jarní, otcova, matčina, ta, naše
střední – město, moře, kuře, stavení, mladé, jarní, otcovo, matčino, to, naše |
| číslo |
jednotné, množné |
| pád |
1.p. – kdo, co
2.p. – koho, čeho
3.p. – komu, čemu
4.p. – koho, co
5.p. – oslovujeme, voláme
6.p. – o kom, o čem
7.p. – s kým, s čím |
| druh |
podstatná jména – konkrétní, abstraktní; počitatelná, nepočitatelná (látková, hromadná, pomnožná)
přídavná jména – tvrdá, měkká, přivlastňovací
zájmena – osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná
číslovky – základní, řadové, druhové, násobné |
| stupeň |
1., 2., 3. – určujeme pouze u některých přídavných jmen |
|
|
|
