Druhy vedlejších vět
| Přísudková |
nahrazuje jmennou část přísudku věty hlavní (řídící)
věta hlavní končí na sponové sloveso |
| Podmětná |
kdo, co – nahrazuje podmět věty hlavní (řídící) |
Závisí na podstatném jméně? Ano!
Závisí na podstatném jméně? Ne!
| Předmětná |
pádové otázky: co, koho, čeho, komu, čemu, o kom, o čem, s kým, s čím |
| Příslovečné: |
kde, kam, odkud |
místní |
| kdy, odkdy, dokdy |
časová |
| kdy, za jaké podmínky |
podmínková |
| jak, jakým způsobem |
způsobová |
| jak hodně |
měrová |
| proč, z jaké příčiny |
příčinná |
| proč, za jakým účelem |
účelová |
| i přes jakou skutečnost |
přípustková |
Závisí na podstatném jméně a slovese zároveň.
| Doplňková |
rozvíjí sloveso přes podstatné jméno
věta hlavní končí na podstatné jméno
vedlejší věta začíná často jak, jako, kterak |
Poměry mezi větami hlavními
| slučovací |
„čárka“, a, i, nebo; pouze v poměru slučovacím nepíšeme před spojkami čárku |
| stupňovací |
ba, ba i, dokonce, nejen – ale i |
| odporovací |
ale, však, avšak, sice – ale |
| vylučovací |
nebo, anebo, buď – nebo |
| příčinný (důvodový) |
neboť, vždyť, totiž |
| důsledkový |
proto, a proto, a tak, a tedy, tudíž |
|
