Kronika tak řečeného Dalimila – kapitola 23
(počátek 14. století, psaná česky)
Zesnul Hostivít a stal se
Vládcem Boř voj. V tom čase
Svatopluk vlád na Moravě
Bořivoj mu slouž l. Právě
Jím b l strašně pokálen.
Přijel na dvůr za králem,
A když pojíst měli spolu,
Král ho nepřipust l k stolu
Řka, ať pohan usedne si
Jak hovada na zem se ps ,
Neboť prý mu ch bí víra,
Neboť ušatého výra
Vzývá místo Stvoř tele,
Křesťanskou čest nemá v těle.
Bořivoj hned zrudl s lně,
A kd ž bylo po hostině,
Žádal, aby pokřt l jej
Arcibiskup Metoděj,
Rusín, který v zemi vší
Po slovansku sloužil mš .
Tak byl svědkem Velehrad,
Jak Metoděj zářivý
Kříž pozved a př křtu klad
Na šíj Bořivoje dlaně.
A bylo to léta Páně
Osm set a devadesát čt ři,
Od kterého do Čech se pak šíří
Křesťanství, jak každý ví.
(Autor neznámý, neoprávněně připisováno Dalimilovi Meziříčskému. Obecně známé pod názvem: Kronika tak řečeného Dalimila – přeložila Marie Krčmová, přebásnila Hana Vrbová) |
|