Orfeus
V řeck
krajině nazývané Trákie žil před dávnými lety
slvný
pěvec Orfeus. Hrával na lyru a dovedl tak krásně zpívat, že jeho zpěvu nikdo
nodolal.
Lidé mu naslouchali,
smli
se i plakali, podle toho, jaký byl jeho zpěv.
Zpomínali
na své starosti a museli jednat tak, jak tomu chtěla jeho píseň. Řeky se jeho
zpěvm
zastavovaly a ryby se vynořovaly nad hladinu, aby lépe slyšely jeho píseň.
Na místa a na hostiny, kde
Orfus
zpíval, přicházeli i bohové. Také vodní víly vystupovaly z vln, sotva zaslechly Orfeův zpěv. Do jedné z nich se Orfeus
zmiloval,
odvedl si ji domů a oženil se s ní. Víla se
jmnovala
Eurydika.
Krtký
čas spolu žili šťastni. Jednoho dne musel Orfeus odejít z domu a Eurydika osaměla. Zatoužila po
zlených
hebkých loukách, kde zurčí prameny a říčky. Tam bydlily v třpytivých vodách její družky.
Vyběhla ven a těšila se, jak své přítelkyně překvapí. Pospíchala nejkratší cestou lukami. Tu jí v noze zabolelo.
Pohldla
na zem a spatřila mihnout se
trvinami
jedovatého hada...
...
Píseň obměkčila i stromy. Ukazovaly mu větvemi
cstu
a milosrdná
trva
sklonila
stbla
na stranu, kudy vedla cesta do podsvětí.
(Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti – text upraven) |
|