Epos o Gilgamešovi
Enkiduovo rozbouřené srdce se po Šamašových slovech ukl ? i í dnilo a hrdina usnul. Navšt ? i í vil jej horečnatý sen.
Ve snu přistoupila k jeho lůžku pod ? i í vná obrovská okř ? i í dlená bytost se lv ? i í hlavou a orlím ? i í drápy a odvedla ho k plamenné podsvětní řece. Okřídlená bytost svlékla Enkidua ze šatů a nahého jej ponoř ? i í la do plamenné řeky. Pak proměnila jeho kůži v ptáka. Enkidu c ? i í til, jak obrůstá peř ? i í m a jak odchází cestou, která nevede zpátky. Vešel do podsvětí, kde se prost ? i í rá tma. Ti, kdo obývali smutnou konč ? i í nu tmy, byli oděni peřím jako ptáci a pojídali prach a hl ? i í nu.
Enkidu se vyděsil snem, probral se ze spánku a spatř ? i í l svého druha Gilgameše, jak se nad n ? i í m sklání.
„Zdál se mi sen, který věští neštěstí,“ řekl Enkidu. „Navštívil jsem říš ? i í královny Ereškigaly, ale vrátil jsem se k tobě. Brzy však odejdu a nevrát ? i í m se.“
Dvanáct dnů ležel nemocný Enkidu v horečkách a smrt č ? i í hala u jeho lůžka. Dvanáctého dne zemřel.

 
(Eduard Petiška: Příběhy, na které svítilo slunce)