Levý Hradec
Místo, kter ? a á e é můžeme bez váh ? a á e é ní označit za první ohnisko křesťanství v Čechách a také první mocenské centrum přemyslovského státu, nehledejte na úz ? a á e é mí hlavního města. Leží na území města Roztok, v jeho žalovské č ? a á e é sti, necelých deset kilometrů od sev ? a á e é rního okraje Prahy, na ostrožně vyčnívající na levém břehu nad údolím Vltavy a po staletí je zn ? a á e é mo pod jménem Levý Hradec.
Zmínku o hradišti zvaném Hradec či Levý Hradec najdeme už v Kosmově kronice. Na Hradci nalezl podle Kosmy za v ? a á e é lky s Lučany úkryt kníže Neklan, jeden z nástupců leg ? a á e é ndárního Přemysla na knížecím stolci. První historickou událostí, kterou můžeme s Levým Hradcem jednoznačně spojovat, je pak Bořivojovo založení nejst ? a á e é ršího křesťanského kostela na českém území, k němuž došlo nejspíše mezi lety 882 až 884, po jeho pokřtění na Mor ? a á e é vě.
První přemyslovská knížata začala budovat na přelomu 9. a 10. století ústřední sídlo na Pražsk ? a á e é m hradě a zároveň síť středočeských hradišť jako strategických opor své moci. O významu Levého Hradce na sklonku 10. století svědčí i skutečnost, že pr ? a á e é vě zde byl 19. února 982 zvolen Vojtěch z rodu Slavníkovců prvním biskupem českého rodu.
Královští úředníci sídlili na Levém Hradci ještě za dob Přemysla Otakara I., jak dokl ? a á e é dají listiny z let 1221 a 1233. V roce 1233 byl Hradec (jako obec) předán do majetku žensk ? a á e é ho benediktinského kláštera u sv. Jiří na Pr ? a á e é žském hradě.